Historie školy

„V měsíci září roku 1960 se otevírá nová kapitola odborné výchovy hudebně nadané mládeže v obvodě Brno IV. – Komárově. Buduje se nová hudební škola, v pořadí desátá v městě Brně.“ – tolik první zápis z nové hudební školy na Slunné ul., čp. 11. Začátky budování nebyly jednoduché. Vilka na Slunné ul. se musela pro potřeby umělecké školy rekonstrukcí upravit, bylo nutno dokoupit hudební nástroje. Tak jako dnes, i tenkrát to nebyla lehká záležitost.

Nakonec přece jen 1. září 1960 začali přicházet zvědaví rodiče se svými ratolestmi a počet žáků se ustáli koncem září na počtu 96. Je úžasné, jakou důvěru projevili tehdejší průkopníci z řad rodičů ke škole, neboť  ta neměla zajištěný potřebný pedagogický personál. Takže např. zájemci o výuku hry na housle museli čekat až do listopadu na svého učitele. Leč vydrželi  a dočkali se. S příchodem pedagogů narostl stav žáků na 138. A výuka se mohla rozběhnout na plné obrátky ve hře na klavír, housle, kytaru a později harmoniku.

Ve šk. roce přibyl do vzdělávací nabídky školy taneční obor, který vedla Elmarita Divíšková (matka české herečky Niny Divíškové). Chyběl však taneční sál, a tak pedagožka využívala pro realizaci výuky tělocvičny nejbližších základních škol.

Škola, ač malá budovou či počtem žáků, přec velká ve své činnosti, protože na dnešní dobu vyvíjeli pedagogové nesmírnou iniciativu a pořádali společné koncerty s podobnými institucemi z celé republiky a hudební stopy naší základní hudební školy můžeme najít v sedmdesátých letech v Německu (Lipsko, Wuren) i v Rakousku. Žáci se s velkým úspěchem účastnili soutěží, hudebních přehlídek, apod. Škola žila také družným životem. Každý úspěch, významná výročí a každé předávání vysvědčení bylo oslaveno společný posezením u táboráku na místní zahradě. „Školní rok (1965/1966)zakončila žákovská zahradní besídka, tentokrát se zmrzlinou a bez táboráku – chrastí nám bylo ze zahrady ukradeno“ – ukázka zápisu z kroniky.

Ve šk. roce 1977/1978 škola otevřela pro žáky další obor, tentokrát výtvarný.

V roce 1987 byla dokončena přístavba školy s prostorným tanečním sálem (zároveň příležitostným  koncertním sálem), a tak již tanečníci nemuseli cestovat za výukou po základních brněnských školách.

Nástrojová nabídka od těch dob byla rozšířena o dechové nástroje a zpěv sólový i sborový. Taneční obor získal pro školu množství ocenění z celostátních soutěží a přehlídek. Výtvarný obor měl vždy štěstí na výborné pedagogy, kteří dovedli nejednoho žáka k přijímacím zkouškám na střední i vysoké školy s výtvarným zaměřením. A hudební obor pokračuje statečně v tradici bohaté prezentace školy.